Kočičí pokoj

Jako každý správný chovatel koček jsem došel k závěru, že naše Leila si zaslouží mít vlastní pokoj :)

A protože jsem z těch šťastnějších, kteří bydlí ve větším bytě (5+1), můžu si tento komfort dovolit. Komfort pro našeho tygra sice byl jedním z impulsů, ale ten druhý a závažnější byl ten, že od malička měla Lejluša misky s krmení a kočičí záchodek, stejně jako škrabadlo v našem obýváku, protože to byl první pokoj, který z našeho bytu znala.

Nicméně nastal čas na to, zařídit ji vlastní pokoj (taky už mně štvalo, jak si místo o škrabadlo brousí drápy o sedačku) a tak bylo rozhodnotu.

Bohužel jsem musel oželet pokoj pro služku vedle kuchyně (plánoval jsem adoptovat sedmnáctiletou kubánku, která by mi na svých panenských stehnech válela Habanos) a bydlela v tomto pokoji a já zase se svou přítelkyní ve zbytku bytu (ne nutně v tomto pořadí :) ), ale co už, co bych neudělal pro kocura.

Takže jsem vyklidil sedačku a podobné krámy, které tam stejně jenom zavazely a nastěhoval kočíkovi kytku, pod ní záchodek, misky se žrádlem a škrabadlo (které už je samo o sobě dost velké).

Kocourovi se v novém pokoji celkem líbí a doufám, že časem budu Leile dávat do pokoje další prolézačky a hračičky, ať se má dobře.

Více ve fotogalerii.

Petr